Plážový volejbal

 je míčový plážový sport, který se vyvinul z klasického šestkového volejbalu. Od doby svého vzniku si získal ve světě mnoho příznivců, z toho důvodu byl zařazen mezi sporty konající se na letních olympijských hrách. 

Historie

První zmínky o vzniku plážového volejbalu pochází z dob po 1. světové válce, kdy američtí vojáci trávili svůj volný čas pod vysokou sítí na plážích. Postupem času se beachvolejbal dostává i do Evropy. První zemí, kde se objevil, je Francie. Nejstarší turnaj STATE BEACH se konal roku 1954 v Santa Monice (USA). FIVB zakládá v roce 1986 Světovou radu beachvolejbalu. Roku 1992 byl plážový volejbal předveden jako ukázkový sport na OH v Barceloně a o rok později se stal olympijským sportem. 

Pravidla

Většina pravidel je převzata z pravidel klasického volejbalu, objevují se zde ale některé odlišnosti. Nejdůležitějším rozdílem je, že družstvo je tvořeno pouze dvěma hráči, kteří hrají naboso (v chladném počasí případně ve speciálních ponožkách) na pískovém hřišti menší velikosti (8×16 místo 9×18). Na kurtu není vyznačena střední čára (a nejsou zakázány přešlapy do soupeřova hřiště), hřiště vymezují pásky napnuté na zemi. Hraje se také mírně odlišným míčem.

Vedle toho existují některé rozdíly v pravidlech hry: Teče na bloku se počítají jako dotek, smí proto následovat jen dva další doteky. Při prvním odbití družstva není při použití vrchního odbití prsty dovolen vícenásobný dotek míče, proto se toto odbití pro první úder zpravidla vůbec nepoužívá (neboť je typicky hodnoceno jako dvojdotek); výjimkou je příjem tvrdě udeřeného míče, při kterém je dovoleno míč na okamžik přidržet prsty. Je zakázáno ulívání míče: útočný úder nesmí být hrán konečky prstů s otevřenou dlaní, případně míč usměrňovat uvolněnými prsty; obouručné čisté odbití prsty je sice při útočném úderu povoleno, avšak míč musí být odehrán jen kolmo na rovinu ramen, takže se takový útočný úder zpravidla nepoužívá.